středa 2. července 2008

Práce se nám zachtělo

Autobusy stále nevyjely, cestu k nádraží už dobře známe, a tak se dnes za prací vydáme. Internet hlásil nejbližší pobočku prácáku v Morby centru (6 minut autobusem, pů hodiny vlakem a pěšky).
Místní Arbetsformedlingen má však některá specifika, o kterých jsme nevěděli:
1. z nich je, že velká část poboček je bez lidského personálu - tz. místnost plná elektronických kiosků a přímá linka na anonymního operátora. A přesně tak tomu bylo v Morby.



Klára bezchybnou asertivní angličtinou po telefonu zjistila, že pracák s humanoidním personálem pro oblast Danderyd sídlí stanici za našim nádražíčkem. Cestu zpět jsme zavrhli a vydali se na úřad práce do oblíbeného Ostermalm. Google ukázal, že sídlí hned vedel východu z metra. Po hodinovém procházení okolí stanice a proplétání se mezi jaguáry, ústřicemi a krásnými švédkami jsme zjistili, že ano, pracák sice sídlí hned vedle metra, ale u opačného výlezu. Vstup do švédského úřadu práce vypadá takhle:



Konečně jsem pochopil Špidlu, co měl na mysli, když chtěl v čechách podle švédského vtourz vybudovat sociální stát.

Při návštěvě pracáku jme také poprvé natrefili na švéda, který uměl blbě anglicky. Troufnu si říct, že paní za přepážkou uměla anglicky hůř než řidič autobusu, ale dozvěděli jsme se následující:
1. všechny nabídky práce jsou online na: http://www.arbetsformedlingen.se
2. Na černo práci jen těžko - hlídají to tu jak psi
2. Bez švédštiny práci těžko seženeme

Obvolali jsme tedy pár nabídek, poslali pár CV a více méně se rozhodli, že se s Ginou a Ládou svezeme zpátky do Čech. Dělat někde s koštětem nebo s bandou Poláku se nám nechce a tak radši domů, šetřit a kouknout se v létě ještě i jinam. Snad už novým autem.

zítra je v plánu výlet lodí na ostrůvek Grinda v Baltu, asi hodinu a půl cesty od Stockholmu. Bude prý hic, a tak se nemůžeme se dočkat!

úterý 1. července 2008

Pravá švédská STÁVKA

Nemůžeme mítžadnou dovolenou standardní, tak jak to mají jiní?!

30 nad nulou, bydlíme 5 Km od metra - 5 zastávek autobusem


Zvětšit mapu

a dnes stávkují řidiči autobusů! Takže ráno v 8:30 do práce s panem domácím s vědomím, že v tomhle pařáku pojedeme domů vláčkem a pár kiláčků se z nádraží projdeme.
A taky jsme se prošli, ale až po celodenní procházce po:

české ambasádě,
Personál byl úžasný, při zmínce o tom, že chceme najít brigádu na léto mi paní nabízela full-time job přímo na ambasádě. Pracovat pro česká centra musí být super - kontrakt na čtyři roky v konkrétní zemí, pak zas do jiné země... Vzdělání v marketingu je prý super, vždycky shání někoho kdo bude ČR propagovat v té které zemi.

O ulici dál stojí ambasáda bývalého Československa, kterou si komunisti postavili v osmdesátých letech a jak říkala Gina, tak byla plná fízlů, kteří si ji navrhli tak tajně, že se v ní ztráceli i oni.
Barák je to fakt hnusnej! Tkovej mix Koospolu a centrotexu postavenej ze západních materiálů....


Následovala tak 30 minutová procházka přes louky pod polední slunce na Kaknás Tower - 155 m vysoký televizní vysílač na kopečku nad Stockholmem (Celý je to tu placka, jak je vidět na fotkách z vysílače).


A tady pár fotek toho, co vidí švédští rackové:







Následovaly vybité baterky a výlet na "Vásu". Muzeum, ve kterém stojí obrovský trojstěžník ze 17. století, který teměř dokonale zakonzervovaný bahnem vytáhli z moře. IMPOZANTNí!

Alespoň fotka od google pictures:

http://www.aidan.info/images/hsr/sweden_vasa_2007oct19.jpg

Následovalo dvouhodinové hledání příjemné levné restaurace kde budou mít masové kuličky "Kottbular", jako mají v Ikee a něco dobrého pro Klárku. Restaruaci jsme ale bohužel hledali v nejdražší části Stockholmu - samé Sushi, oysters, prodejna ferrari a podél obrubníků minimálně BMW... Po dvou hodinách, kdy už jsme se málem přizabijeli, jsme hledání vzdali a odjeli domů, nasraný, na nádraží. Pak na vláček a pak dvacet minut v horkém slunci po asfaltce domů, mezi borovice.

K večeři byly karbanátky!

A zítra zase stávka - žádný český "vystrčíme na chvilku růžky, a pak zase zalezeme makat" Dokud Švédum nepřidaj, tak nejedou!

pondělí 30. června 2008

.... A co tohle Marečku?



Dopravní podnik města Stockholm

Sychravé pondělí

severské světlo a únava po neděli nás zdržela v baráku až do oběda, a tak jsme se vydali jen na krátký výlet do areálu místní univerzity.

Studenti UTB, BREČTE!

Areál jako kráva, je si kam sednout, 5 minut do Jezera, 15 do centra. Všude stojany na kola, všude zeleň a v ní i vlastní arboretum.

Moderní campus, bez lidí trochu prázdnej, ale základní obrázek si myslím dokážete udělat. Jsou o očividně i o něco napřed - srovnejte si sezení před školou s naší U4 nebo U10.

Z campusu k Natures museet a pak honem domu, zase prší. Po cestě ještě potkáváme roztomilou zahrádkářskou kolonii ve stejném architektonickém stylu jako v Mlékojedech nebo na zálešné, jenom víc zelený.

neděle 29. června 2008

Dneska vyrážíme obhlédnout Stockholmský Žižkov. Předtím ale jedeme s našimi milými hostiteli do výletní oblasti Djurgarden, kam si místní chodí dát piknik a všelijak jinak užít volného času.
K mojí nemalé radosti jsme poseděli na svačinku(velká hromada krevet na nějaký sladký placce) u altánu s občerstvením.
V oblasti je místní skanzen, cirkus, zoo, obrovský park s vodním kanálem a v místech přiléhajících k moři je pár velmi nóbl baráčků pro horních možná ani ne tisíc, tedy královskou rodinu a jejich věrné.





Vyrážíme k přívozu, který nás hodí z této části města do oblasti Sodermalm(Žižkov) s malou zastávkou v podvodním akváriu.

U Tivoli Grona Lund (lunapark) nasedáme na loď.

Prošlapali jsme to tu křížem krážem, ale tak jak jsme si představovali, že tu bude živo, není. Je neděle večer.

Kostel s hlavním vstupem skoro z nebes.


Celý den je v poklidu za námi, žádná katastrofa, průser či ztráta a tak se jdeme ožrat.
Ceny pravda studentovi trošku vyrazí dech, my ho ale zase rychle popadli a zapili hltem zlatavého moku z výběru místních ležáků.

Chudáci - dávat si v happy-hour Krušky za 130 Kč.


Po pár kouscích nám bylo veleso na mysli, teplo u srdce v oku byla patrná jiskra a v obličeji první stádium demence.

Krásný konec dnešního dne. Už nám ani nevadilo kolik platíme, velice příjemnému pikolíkovi jsme zanechli velmi chudé zpropitné v přepočtu 100Kč a podzemkou mazali do postýlek. Ještě je sice světlo, ale my už se ošálit nenecháme. Je půl deváté a na nás čeká večeře.

Home sweet home.




sobota 28. června 2008

Zabydlení spokojení....


...peněženky ovšem není!

Švédové jsou slušní, ale bohužel za námi vystupovala skupinka asi šesti Čechů.... Na ztrátách a nálezech mají naše kontakty, stejně jako na místní polici. Vysvětlit anglicky švédskému policistovi, že jsme zapomněli peněženku s doklady a dvěma kreditkami v síťce na sedadle v autobuse byl kupodivu násobně menší problém, než to vysvětlit česky, po telefonu, úřednici na oddělení dokladů na MÚ Neratovice. Naopak paní na českém konzulátě ve Stockholmu byla úžasná a jsme objednáni na pondělíí. Na českém konzulátě jsem nikdy nebyl, tak jsem zvědavej!

zde ilustrace nálady pátečního rána - Klárka zamyká kartu v eBance:


Po vydařením ránu vyrážíme do do moderní skandinávské metropole. A první dojmy?

REA znamená sleva
Holič na každém rohu
Spousty lidí na kolech jen se třemi převody, schovanými v náboji - bez údržby, bez ladění, super! Proč nekoupím něco takového i u nás...?


Takhle vypadá vstup do starého města - místní Karlovka:



královský palác:


Co mě baví je místní metro (červená linka směr Morby) - nahrubo vytesané tunely a stanice do žulového podloží Stockholmu. A barev se tu nebojí!










Měl jsem pocit že stojím v galerii, než u zpocené tyče v "socce".

Každý prodavač lístků mluví plynou angličtinou, Každej se usmívá, nikdo se nemračí! Kdy tohle bude u nás bůhví! Za deset let třeba?

Sychravou sobotu jsme věnovali umění - zvládli jsme dvoulístek do muzea moderního umění a muzea architektury:

www.arkitekturmuseet.se/english/
www.modernamuseet.se

Příště každé muzeum zvlášť, obojí dohromady je moc velký sousto!

Uvnitř nešlo fotit, tak jen pár objektů z venku:



A tady něco pro Marečka:



pátek 27. června 2008

Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme a 26. jsme tu!

čtvrtek byl krásný den!

Z Hrnčíř v 6:35, 20 minut v zácpě na kruháku v Šeberově, v 7:25 v Holešovicích , odjezd vlaku v 7:35. České dráhy nezklamaly a s hodinovým zpožděním jsme dorazili do Bratislavy, krátké kafe s Barbarkou, rychlý check-in a pak 40 minut zavřený v proskleném tranzitu na letišti M. R. Štěfáníka, ve třiceti stupních bez klimatizace.

Let příjemný, modrožluté letadlo (Kluci z Irska šetřej, na sedadlech nejsou ani síťky na časopisy), 21:30 Touch-down.


Sebrali jsme bágly, vypadli do příletové haly, sehnali ostrahu, aby nám přinesla zapomenutý foťák a hurá na bus do Stockholmu.

21:30 příjezd do Stockholmu - krásné město, samá voda.
21:33 úprk z parkoviště zpět do autobusu, kde v síťce před našimi sedadly (Ano, švédské autobusy je na rozdíl od irských letadel mají ve všech řadách) zůstala peněženka. Autobus nikde, nádraží zavřený!
Každý tady mluví plynulou angličtinou, i ten mladík od nádražní security, a každý se nám snažil pomoci! a Výsledek? Zastavte se ráno, jestli ji někdo z raní směny najde, nechá ji na informacích.....

Během posezení nad sklenkou lehkého švédského pivečka a lahodným kohoutem na víně jsme byli našimi hostiteli ujištění o slušnosti švédské společnosti, následoval pokus o převod peněz z jednoho účtu na druhý, který ztroskotal na nespojeném roamingu, a o půlnoci, za světla jak v osm večer hurá na kutě, zítra bude určitě krásný den!