.... A co tohle Marečku?

Dopravní podnik města Stockholm

Sychravé pondělí

severské světlo a únava po neděli nás zdržela v baráku až do oběda, a tak jsme se vydali jen na krátký výlet do areálu místní univerzity.

Studenti UTB, BREČTE!

Areál jako kráva, je si kam sednout, 5 minut do Jezera, 15 do centra. Všude stojany na kola, všude zeleň a v ní i vlastní arboretum.

Moderní campus, bez lidí trochu prázdnej, ale základní obrázek si myslím dokážete udělat. Jsou o očividně i o něco napřed - srovnejte si sezení před školou s naší U4 nebo U10.

Z campusu k Natures museet a pak honem domu, zase prší. Po cestě ještě potkáváme roztomilou zahrádkářskou kolonii ve stejném architektonickém stylu jako v Mlékojedech nebo na zálešné, jenom víc zelený.

Dneska vyrážíme obhlédnout Stockholmský Žižkov. Předtím ale jedeme s našimi milými hostiteli do výletní oblasti Djurgarden, kam si místní chodí dát piknik a všelijak jinak užít volného času.
K mojí nemalé radosti jsme poseděli na svačinku(velká hromada krevet na nějaký sladký placce) u altánu s občerstvením.
V oblasti je místní skanzen, cirkus, zoo, obrovský park s vodním kanálem a v místech přiléhajících k moři je pár velmi nóbl baráčků pro horních možná ani ne tisíc, tedy královskou rodinu a jejich věrné.





Vyrážíme k přívozu, který nás hodí z této části města do oblasti Sodermalm(Žižkov) s malou zastávkou v podvodním akváriu.

U Tivoli Grona Lund (lunapark) nasedáme na loď.

Prošlapali jsme to tu křížem krážem, ale tak jak jsme si představovali, že tu bude živo, není. Je neděle večer.

Kostel s hlavním vstupem skoro z nebes.


Celý den je v poklidu za námi, žádná katastrofa, průser či ztráta a tak se jdeme ožrat.
Ceny pravda studentovi trošku vyrazí dech, my ho ale zase rychle popadli a zapili hltem zlatavého moku z výběru místních ležáků.

Chudáci - dávat si v happy-hour Krušky za 130 Kč.


Po pár kouscích nám bylo veleso na mysli, teplo u srdce v oku byla patrná jiskra a v obličeji první stádium demence.

Krásný konec dnešního dne. Už nám ani nevadilo kolik platíme, velice příjemnému pikolíkovi jsme zanechli velmi chudé zpropitné v přepočtu 100Kč a podzemkou mazali do postýlek. Ještě je sice světlo, ale my už se ošálit nenecháme. Je půl deváté a na nás čeká večeře.

Home sweet home.

Zabydlení spokojení....

...peněženky ovšem není!

Švédové jsou slušní, ale bohužel za námi vystupovala skupinka asi šesti Čechů.... Na ztrátách a nálezech mají naše kontakty, stejně jako na místní polici. Vysvětlit anglicky švédskému policistovi, že jsme zapomněli peněženku s doklady a dvěma kreditkami v síťce na sedadle v autobuse byl kupodivu násobně menší problém, než to vysvětlit česky, po telefonu, úřednici na oddělení dokladů na MÚ Neratovice. Naopak paní na českém konzulátě ve Stockholmu byla úžasná a jsme objednáni na pondělíí. Na českém konzulátě jsem nikdy nebyl, tak jsem zvědavej!

zde ilustrace nálady pátečního rána - Klárka zamyká kartu v eBance:


Po vydařením ránu vyrážíme do do moderní skandinávské metropole. A první dojmy?

REA znamená sleva
Holič na každém rohu
Spousty lidí na kolech jen se třemi převody, schovanými v náboji - bez údržby, bez ladění, super! Proč nekoupím něco takového i u nás...?


Takhle vypadá vstup do starého města - místní Karlovka:



královský palác:


Co mě baví je místní metro (červená linka směr Morby) - nahrubo vytesané tunely a stanice do žulového podloží Stockholmu. A barev se tu nebojí!










Měl jsem pocit že stojím v galerii, než u zpocené tyče v "socce".

Každý prodavač lístků mluví plynou angličtinou, Každej se usmívá, nikdo se nemračí! Kdy tohle bude u nás bůhví! Za deset let třeba?

Sychravou sobotu jsme věnovali umění - zvládli jsme dvoulístek do muzea moderního umění a muzea architektury:

www.arkitekturmuseet.se/english/
www.modernamuseet.se

Příště každé muzeum zvlášť, obojí dohromady je moc velký sousto!

Uvnitř nešlo fotit, tak jen pár objektů z venku:



A tady něco pro Marečka:

Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme a 26. jsme tu!

čtvrtek byl krásný den!

Z Hrnčíř v 6:35, 20 minut v zácpě na kruháku v Šeberově, v 7:25 v Holešovicích , odjezd vlaku v 7:35. České dráhy nezklamaly a s hodinovým zpožděním jsme dorazili do Bratislavy, krátké kafe s Barbarkou, rychlý check-in a pak 40 minut zavřený v proskleném tranzitu na letišti M. R. Štěfáníka, ve třiceti stupních bez klimatizace.

Let příjemný, modrožluté letadlo (Kluci z Irska šetřej, na sedadlech nejsou ani síťky na časopisy), 21:30 Touch-down.


Sebrali jsme bágly, vypadli do příletové haly, sehnali ostrahu, aby nám přinesla zapomenutý foťák a hurá na bus do Stockholmu.

21:30 příjezd do Stockholmu - krásné město, samá voda.
21:33 úprk z parkoviště zpět do autobusu, kde v síťce před našimi sedadly (Ano, švédské autobusy je na rozdíl od irských letadel mají ve všech řadách) zůstala peněženka. Autobus nikde, nádraží zavřený!
Každý tady mluví plynulou angličtinou, i ten mladík od nádražní security, a každý se nám snažil pomoci! a Výsledek? Zastavte se ráno, jestli ji někdo z raní směny najde, nechá ji na informacích.....

Během posezení nad sklenkou lehkého švédského pivečka a lahodným kohoutem na víně jsme byli našimi hostiteli ujištění o slušnosti švédské společnosti, následoval pokus o převod peněz z jednoho účtu na druhý, který ztroskotal na nespojeném roamingu, a o půlnoci, za světla jak v osm večer hurá na kutě, zítra bude určitě krásný den!