Luang Prabang

Ubytovali jsme se na hranicích historického centra, v čistém a velmi příjemném hostelu. Chvilka odpočinku, ledová sprcha a hurá na trh.
Noční trh v Luang prabang je nádhera. Žádné čínské šmejdy a šmuky. Tady se opravdu kocháte místní lidovou tvořivostí. Hedvábné šály a látky, které vyrábí místní ženy ve vesničce cca 2-3km od města (Byli jsme se kouknout). Doma šité, pletené hračky, bačkůrky, šatičky - s tradičními výšivkami, atd.

Po několika hodinách hladovění na lodi míříme ke stánkům s jídlem. Místní specialita jsou stánky s nabídkou: " za 10tis kipů si vem všechno, co nacpeš na jeden talíř". Což jsme udělali. Pak jsme ještě obešli stánky se sladkostmi. Ondra si dal sticky rice, já kokosovou buchtu (mami bábovku, až se vrátíme!).
Luang prabang jsme si užívali necelý týden. Městečko jsme několikrát objeli kolem dokola na kolech, kochali se místní koloniální architekturou, odpočívali v klidu a stínu budhistických watů a probouzeli s nočním ruchem tepajícím na náměstích, ulicích a uličkách. 

To město je jak z pohádky.
Jeden den jsme se vydali na kolech cca 2-3km za město do okolních vesniček, kde se z bavlny a hedvábí vyrábí látky, šály a tradiční sukně. Bylo to docela fajn, dostat se do kontaktu s místními, prohlédnout si obchůdky narvané jejich vlastními výrobky. Za každým obhodem byl vždy přístřešek, pod ním tkaldcovské stavy na kterých se zrovna vyráběly šálky buď z bavlny nebo z hedvábí s tradičními výšivkami. Jako posední jsme narazili na mladou Laosanku. Její obchudek byl spíše galerie moderní tvorby a práce s bavlnou a hedvábím. Spolupracuje s několika holkama s vesnice, které vyrábí šály podle ní navrženého designu. Její vkus a cit pro barvy nám bral dech.
Po několika krásných dnech ve městě se přesouváme zpět do přírody.  Další destinací je městečko Vang vieng. Ještě nedávno hlavně známé pro bujarý noční život a davy mladých američanů a kanaďanů, bloudících bezvládně ulicemi, v krvi několik promile alkoholu a koktejlu místních drog.

Další fotky z Luang Prabang ZDE