Tři měsíce prázdnin, Bangkok

Začneme letem. Let z Prahy do Dubaje s Emirates byl velmi příjemný. Po dobu letu pestrá nabídka filmů a muziky, kterou posloucháte a pozorujute z malého monitorku, který je přilípnutý na sedačku před vámi. K tomu vínečko se sodou, následované pár panáčky rumu s colou a doba letu příjemně utíká. Zhruba po třech hoďkách nám naservírovali jehněčí kotletky s opečenými brambůrky, Ondra si dal kuřecí Kormu, k tomu nějaké snacky a jako dezert banánový dortík zalitý karamelovou polevou. Paráda! Bod pro papa Vávru, good choice, děkujem!:-* Po hladkém přistání sme se přesunuli do tranzitní zóny Dubajského letiště, kde jsme vyhledali kuřácký salónek a hodlali vychutnat kalíšek kávy za 6 doláčů a balenou cigaretku. Kuřácký salonek byla malinkatá kukaňka, přecpaná turisty celého světa, prohulená tak moc, že zapalovat vlastní cigaretu byla v podstatě zbytečnost. Stačilo se zhluboka nadechnout a na jeden zátah bylo celé cigáro v plicích. No, stejně sme si zapálili, v půlce to típli a zdrhli sme si kávičku vypít ven. Po dalších 2 hodinách následoval další let. Přílet do Bangkoku v 1 hodinu odpoledne místního času (5 hodin posun vpřed). Unavení po celkem 15 hodinách cestování, po celou dobu v klimatizovaném prostředí, prošli jsme pasovou kontrolou a zamířili k opět klimatizovanému vláčku, který nás zavezl do středu Bangkoku na zastávku Makasai. Odsud jsme se popovezli taxikem do čtvrti Suithsai, kde jsme přes airB&B zabookovali naše první bydlení u američana Davida z Bostnu, který ale už 16 let žije v Thajsku. Dostali jsme spoře vybavený (jediné vybavení pokoje byla postel), ale čistý a příjemný pokoj s vlastní koupelnou a záchodem. V devět večer jsme únavou upadli do postele, probudili se ve dvanáct v noci hladem, zaskočili na jídlo, vrátili se ve dvě hodiny a opět usli a spali dalších 14 hodin v kuse. Byla neděle odpoledne a tak jsme se rozhodli na Davidovo doporučení vyrazit na místní proslulý "weekend market". Po cestě na trh jsme chttěli udělat pár dokumentárních fotek, ale krom šíleného elektrického vedení, jsme nepotkali nic, co by za fotku stálo. Upřímně, bohužel, Bangkok je převážné špinavé město, přecpané lidmi, auty a motorkami. Plné smradu, smogu a všudypřítomného prachu. Tuto skutečnost lehce vyvažuje neustálý úsměv na tvářích domorodců. No a pak taky to vedro! Snažíme se to ignorovat, jelikož je nám jasné, že jinak to tu nebude. Ondra propotí triko asi 20x za den. Co nás vždycky trošku vykolejí je vstup do metra, obchodu či banky. Tady nás totiž Thajci vždycky zchladí z místní třicetistupňové teploty na chladivých 20. Nebudu kecat, není to moc příjemné, je to jako rána ledem mezi oči. No a pak nás zas vykopnou ven a tak se potíme ještě víc než předtím. Aby tenhle příspěvek nevyzněl moc negativně, musím říci, že i tak si to tu moc užíváme. Stále nás nepřechází údiv nad tím, kde všude jim tu rostou stromy různých velikostí, keře všech možných tvarů a kytky nepřeberného množství barev a vůní. Tahle úžasná zeleň úspěšně zkrášluje nekonečnou šeď labyrintu ulic a uliček. Tak teď "weekend market". Těšila jsem se že aspoň tam pořídíme nějaké fotky, ale je mi to moc líto, nepodařilo se. Bylo tam tolik lidí, že se přes to moře hlaviček a těl nedala pořídit slušná fotka. Tedy vlastně ano, dvě. První je stánek s místníma limčama a druhá buben, ve kterém vyrábí zmrzku. Kovový buben plný ledu, do kterého nacpou kovové formičky, které naplní ovocným džusem. Chvilku s tím podivné hází a kroutí a pak vytáhnou s formiček různě barevné cuc na kládě.

Na trzích bylo možné pořídit samozřejmě všechno od jídla, pití, přes oblečení až po drogerii a vybavení bytu. Od každého máte tolik na výběr, až se z toho za chvíli motá hlava. Po výletu na trhy už začínáme mít města dost a tak večer dumáme o tom, kam se pohneme dál a rozhodujeme se pro cestu na sever do Chiang Mai, s několikadenní zastávkou v městečku Sukhotai. Večer trávíme skvělou večeří ve vedlejším backpackers hostelu, který vlastní mladá thaika Bee, která v nedělní večery zve cestovatele ze svého hostelu a okolí na večeři o několika chodech, kterou vždy vaří buď ona sama, nebo některý z jejich dlouhodobých hostí. Tentokrát vařila Malaisianka a byl to opravdu zážitek. Červené kari s vepřovým a rýží, červené kari s kuřecím, kešu a nudlemi, kuřecí salát s lemongrass a buráky, ryba na babusovém listu s okrou a mnoha dalšími druhy zeleniny. Všechno opravdu mňami!! Druhý den, tedy pondělí vyrážíme na cestu do Sukhotai. 7 hodin cesty autobusem :-(